Tento několikadenní sraz začal nevinným a ne příliš vážně míněným pozváním několika "osobností" ke mně do Prahy. Mělo jít o oplátku mojí návštěvy ve Veselí a Hodoníně 1.7.2000. Následuje časový harmonogram AKCE:
středa 19.7.2000
18:05 Došla mi SMSka od Nikkol, že ve vlaku chlastají lahváče a slivovici a že už jí je blbě.
19:25 Obdržel jsem SMS od Nikkol, že jsou v Pardubicích a že ze slíbené slivovice toho pro mě už moc nezbude :o((
20:08 SMS od Nikk: Jsme v Kolíně, vystupujeme v Libni, těš se!
20:20 Vyrážím z koleje na nádraží, mám obavu, že jsem opět podcenil běh času a nestihnu to.
20:43 Dorážím na nádraží.
21:05 Na nádraží doráží vlak, který přiváží Nikkol, Mayana a Veselana. Vystupujou, já je vidím první, prvního vidím Veselana. S ním a s Mayanem jsem se už znal ze srazu z 1.7. ve Veselí a Hodoníně, Nikk měla být překvapení a taky že byla :o)) S Mayanem se už cestou vlakem ožrali z tej slivovice, co mi slíbili (naštěstí moc nesnesou a tak ještě třetinu dovezli). Veselan nepil, protože byl pro středu stanoven jako chůva těch dvou.
21:30 Jsme na koleji. Ukázal jsem jim můj pokoj a kde se bude spát. Po deseti minutách příprav (Nikk se převlíkla z pivem poprskaných šatů - od Mayana a Veseho z vlaku - do čehosik čistého) vyrážíme do "Juve" - restaurace na koleji (Vese by teď dodal: "kde mají levnou tequillu, ale co chvilu jim dojde"). Tam se ti tři nadlábli a zhruba po třech pivech měníme lokál - směr diskotéka "Dělová koule" na Chmelnici (Žižkov). Lidí při středě nebylo moc, ale některé objekty vypadaly jedle. Pivo tam maj za 17,- tak kdo by odolal. Časem začínám přemlouvat Veselana, aby aspoň jednou v životě okoštoval tequillu. Po 2 minutách ukecávání se podvoluje, jdu to objednat k baru. Už ani nevím, jestli do toho šli i May a Nikk. Vese se pobryndal jak prase, když citrón zajídal ještě když měl tekylu v tlamě. Tento způsob pití mu vydržel zhruba ještě celý další půlden. Přemluvit ho na druhou už netrvalo dlouho, třetí objednal sám. Pak byly ještě piva, možná další tekily a prý fernet, o kterým ale vůbec nevím. Nikk se z teho všeho zvednul kufr a musela na WC. Pak vytuhla na stole, Veselan následoval (omlouvá ho, že spal na středu snad jen tři hodiny). Já jsem s Mayanem tančil ploužáky. Pak se ti dva vzbudili a už se snad ani nechlastalo. Z jejich vyprávění si vzpomínám, že jsem Nikk budil vrháním mincí, pak jsme všichni čtyři po sobě házeli led z koly a sifonu.
4:30 Už ani nevím, proč jsme odešli z disky. Taky si nepamatuju, jaxme došli na pokoj a co se dělo dál.
Prý jsem jim ještě na pokoji nutil slivku a pokoušel se o nepřístojnosti, ale Veselan mě vždycky uzemnil, vždyť
ve středu dělal chůvu.
čtvrtek 20.7.2000
9:45 Probouzím se, v hubě jak v polepšovně. Vedle na pokoji už kecají Nikk a Mayan. Po ranní hygieně a snídani vyrážím něco po jedenácté směr Butovice do PHILIPSu, kde jsem měl přes kámoše objednanou mikrověž. Nikk, May a Vese vycházejí z koleje chvíli po mě a míří do hospody, která je ale otevřená až od 12h. Taxe prý na chvíli vrátili na pokoj. Já jsem dojel do Filipsu a pak jsem se zastavil na skok v práci taky něco udělat (pro Veselana: něco zrobit :o) ).
12:50 První SMS od Nikkol, že už do ní tlačí tequillu.
13:30 Prosebná SMS od Nikkol, že už mají v sobě třetí rundu tekil a ať okamžitě dojedu ji zachránit.
13:50 Vycházím na oběd.
14:20 Návrat z oběda.
14:25 Vyrážím z práce do "Juve" za těma třema notorama.
14:55 Vrážím do "Juve" s mikrověží pod paží, čímž jim vyrážím dech po konstatování, že jsem ji právě koupil, abysme si mohli udělat disku na pokoji na koleji a kapečku popit. Vese se zvědavě pouští do bedny a já se pouštím do jejich dohánění v pití. Tekil přibývá a to tak, že docela rychle. Nějaké piva. May už nemůže a tak přechází na fernet. Nikk mizí "nezvykle" na WC, aby uvolnila místo v žaludku na další tequilla-rundy.
17:40 Platíme účet - viz ten vpravo, za 35,- jsou tequilly - počítejte: 25.
17:55 Docházíme na kolej a ihned zapojujeme a spouštíme mikrosystém. Diska ve štyrech se rozjíždí, já vytahuju
z ledničky zbytek slivovice, Vese sosá lahváče. Vese si v pokročilém stavu pomatení mysli odkládá něco svršků - bylo
docela teplo (a kam až to došlo, ví jen zúčastnění). Začíná mě taky pěkně srát, protože se zmocňuje dálkového ovladače
věže a cokoli já pusím, hned vypne nebo začne přetáčet nebo ztlumí, no jako malé děcko. Dochází slivovice, potom i lahváče
a já načínám rum, který tlačím nejspíš sám. Mayan a Veselan se bijou o ovladač, honí se dokola přes tři pokoje a balkon
asi pět minut, hrajou s ním fotbal na balkoně, se divím, že ještě funguje (ikdyž opčas blbne).
19:30 Navrhuju jít hrát basket (kurva to byl nápad!) Nikk se přidává a už se tlačí do mých tenisek čínské provenience s rudými hvězdami na bocích. Fakt ji seknou, k těm šatům, rozhodně. O deset minut později jsme všichni na hrišti. Koše jsou bez sítěk a pokřivené, povrch hřistě je asfaltový. V solidně opojném stavu jsou reakce zpomalené a nohy vratké. Nejdřív já blbě chytám balón od Nikk a prsteník na levé začíná parádně puchnout a tuhnout. O něco později Nikk zaviní srážku Mayana se mnou, po čemž následuje pád. Jeden z mnoha následků zachycuje obrázek vlevo - je to můj pravý vnější loket (při skenování to byla pěkná fuška, u skeneru jsem se kroutil jak žížala). Vese nechce zůstat pozadu a tak sebou taky mlátí o zem. Jediná nepostižená (tělesně, psichicki je už dávno :o) ) zůstala Nikk.
20:15 Z hřiště odchází Vese, ani nevím proč, asi už nemohl. Po čtvrt hodině následujeme i my tři. Jdu se osprchovat. Ani nevím, jestli byla večeře. Pokračuje diska ve čtyřech.
21:30 Navrhuju "krátkou procházku" z kolejí na Jarově (kolej G) na Vítkov - k soše J.Žižky na koni. Po prohlášení, že je to jen 10 minut chůze (ve skutečnosti 3-4 km) ostatní souhlasí. Nikk se nazouvá opět do mých bot (tentokrát kožených italské provenience č.43) a Mayanových tepláků zn. adidas. Říct, že měla šlehu, je slabé slovo. Veselan krátce po zahájení tůry krade z jednoho auta anténu a celou cestu tam i zpět mě s ní častuje po rukou, zádech a prdeli. Opčas rána fakt sedne až se mi stáhne zadek, au au au. Většinu cesty tam i zpět jsme my dva proběhali.
23:15 Návrat z procházky. Opět pokračuje diska ve čtyřech, nejvíce frčí "Blue" od EIFFEL 65 pro Nikk. Já popíjím rum, co ostatní, to netuším.
00:30 Vytuhává Veselan v posteli v hadrech. Já mu sundávám boty, fuuuuuuuuj. Chvíli kecáme my tři zbylí mohykáni a v jednu jim ještě nabízím rum a pak přeju dobrou noc a jdu spát do pokoje za Veselanem, já se svlékám.
pátek 21.7.2000
9:30 Vstáváme. Všichni mají hlad a nutí mě, abych šel do obchodu. Nikk po hodině malování si obličeje na xicht odkládá rtěnku a řasenku a chytá se poloplné flašky rumu. Zbaveni lahváčů sušíme s Vesem hubu. Nikk je větší notor, než se říká. Teprve až po půl hodině se k ní přidávám.
11:00 Vyrážíme s Vesem do obchodu: 12 rohlíků, 2 x 1/2 chleba, 0,5 kg salámů, hořčice, 3 minerálky, 6 lahváčů. To se nemá všechno stlačit na snídani, ale hodně je toho do vlaku, jejich cesta má být opět dlouhá (asi 5 hodin). Po návratu na pokoj se snídá.
11:30 Odcházím do bankomatu pro další prachy a pro silonky pro Nikkol.
11:55 Vracím se a shledávám pokoj pokoj brutálně (a to ani náhodou není silné slovo) vyzdobený mnoha nápisy a symboly a to na oknech, sklech dveří, dveřích, zrcadlech, lustrech, koši, na ledničce i v ní, na víku hajzlu, ve sprchovém koutě a dokonce i v teniskách. Padly na to dvě rtěnky Nikkol a "bylo třeba" použít i centrofix. Vese a Nikk si opravdu dali záležet. Radost jsem z toho moc neměl, ale mě to ani nenasralo, ačkoli si oni mysleli, že jo. Líbilo se mi, jak z toho měli radost, zvláště Veselan :o)). Provedli to těsně před naším odchodem a tak už jsem to nestíhal ani utřít (nešlo by to hned tak rychle), tak to tam zůstalo přes celý víkend.
12:30 Míříme do "Juve". Ještě než donesli oběd, projela runda tekil, na žízeň pomohlo pivo. Nikk a May chudáci hasili žízeň kolou. Po obědě se vlezlo ještě pár tekilek - viz lístek vpravo.
14:15 Já a Vese se jdeme ještě v "Juve" vysrat.
14:30 Platíme a vyrážíme na vlak, který jim jede v 15:16. Hned jaxme vylezli z Juve, někdo přichází se zvrhlou myšlenkou, abych jel s nima, že budem pařit dál, tentokrát u nich ve Veselí nad Moravou. Já odmítám, protože nutně musím aspoň na hodinu do práce.
14:50 Je dohodnuto, že Veselan a Mayan odjíždějí v 15:16, protože Vese hraje na disce v Petrově od 21h. Nikkol zůstává jako záruka, že dojedu nejbližším následujícím vlakem.
15:15 Máváme Vesemu a Mayanovi a spěcháme ke mně do práce. Cestou v informacích ještě zjišťujeme další vlak - v 17:13. V práci jsem to sfouknul za hodinku a mydlíme na kolej, abych si sbalil pár věcí na víkend.
17:08 Vystupujeme z tramvaje a běžíme na vlak. Nikk je flegmoš, po pár metrech zvolňuje a jde dál krokem (prý si podvrtla kotník na těch svých podpadcích).
17:12 Nabíháme do vlaku, do regulerního odjezdu minuta. Vlak má ale 10 min zpoždění, ale kdo to mohl vědět? - nebylo ohlášené. Mám žízeň, není nic k pití a tak vytahuju zbytek rumu, který jsem na koleji ve spěchu neopomněl přibalit k ostatním důležitým věcem. Nikk se osvěžuje taky. První hodinu stojíme, vlak je při pátku hezky natřískaný.
21:45 Nikk má telefonát od svého milého, že dorazil z Německa domů a ona nikde... Je z toho trochu vedle (ona i on), ale přijede pro ni (a mě taky přibere, dobrá to duše). 21:50 vystupujeme ve Starém Městě a čekáme 10 min, než Richard dorazí. V autě je pěkně husto, ostrá výměna názorů mezi nimi. Vysazují mě v Pertově a mizí kamsi do tmy. Já se nořím do husté atmosféry diskotéky. Vese už dávno roztáčí CéDéčka. Vítáme se, shledávám se i s Mayanem a dokonce i s Niksem. Začínáme to rozjíždět - pivo, fernety, tanec. Vese pouští naše přání s věnováním pro místní dífky, s kerýma v tu chvíli zrovna tančíme.
4:00 Diska končí, Vese balí, já popocházím a ohledávám mrtvoly. Krátce nato nás Miro odváží k Vesemu domů do Veselí. Zastavuje před jedním barákem a moje první reakce je: "Který magor parkuje před barákem s kombajnem :o)) !!!". Vystupujeme a vcházíme do toho baráku :o)). Tam mě Vese ukládá do jeho postele v pokoji, kde má lože i jeho 13ti letá sestra Lucka vyhlížející aspoň na 15náct (v té tmě jsem ji ani neviděl). Vese jde spát do obýváku. S Luckou kecáme až do rozbřesku.
5:00 Zhruba o tomto čase usínáme.
sobota 22.7.2000
11:15 Vstáváme všichni tři, vzbudila nás Nikkol, která dovezena svým milým si přijela pro věci, které ji Vese táhnul ve svým báglu. Jsou už s Richardem udobření, což nás nesmírně těší. Vykládáme ji o pařbě na disce a jak každá druhá písnička letěla pro někoho z XCHATu.
12:30 Seznamuji se s Veseho rodiči a obědváme. Do nikoho to moc neleze. Po obědě mi Vese pučuje monterky a jdeme ze škodovky (stodvacítky tuším) vyndávat motor. Při tom se blíže seznamuju s humorem, který mezi sebou pěstujou Vese se svým tatíkem, s klíčem č.10 (Gambáče) a klíčem č.52 (jejich slivovička). Všechno se mi nesmírně líbí, mám pocit, že jsem do rodiny zapadl jako třetí dítě - nejstarší syn :o)) (což by se Vesemu nemuselo líbit, protože nejstarší synové dědí trůn).
17:30 Motor je venku, my to balíme, umýváme ruce od oleje a Vese mě bere ke koním. Já v životě seděl tak akorát na tom houpacím. Jak jsem ve stáji uviděl kobylu, kterou máme jezdit, málem jsem se posral. Takové monstrum. Když k ní přišel Vese (192 cm), tak se nezdála až tak velká, ale jaxem se k ní přiblížil já, byl to tank. Pak mě ještě Vese potěší, když mi říká, že sedlo neberem :o)). Odjíždí na ní na louku, já ho následuju pěšky. Tam s pomocí nasedám a Vese mě provádí, zatím jen krokem. Pěkně to tlačí do rozkroku, páteř klisny se při chůzi vlní a je to parádní masáž kostí. Pak mi Vese dává opratě a po kraťoučkém školení už pochoduju sám. Zkouším zatáčet a zastavit. Pak zase jít a dám i klus. Takové třepání jsem nezažil, koule skoro na vaječinu :o)). Pak zase zpomalit. Užívám si asi deset patnáct minut a pak v klusu padám - neudržel jsem balanc. Vese z toho má děsnou bžundu pochopitelně. Spadnul jsem na pravý bok a ten teď sakramentsky bolí. Vese nasedá a na půl hodiny mizí, já relaxuju. Když dojde zpátky, lezu na kobylu znovu, přece neskončím pádem. Po pěti minutách bez vymáznutí končím a jdeme zpátky ke stájím. Vracíme se domů. Večeře a šňoření na disku.
20:30 Jsme na nádraží a čekáme na vlak do Uherského Ostrohu. Je tam plno dalších mladých, kteří míří tam samo.
Tamní diskotéka se jmenuje Morava. V Ostrohu se nejdřív stavujeme v hospodě na dvě rundy tequill.
21:30 Docházíme na disku, vypadá to dobře - prostředí i baby. Bohužel zjišťujeme, že máme málo peněz na tequillovou smršť, v Ostrohu není ani jeden bankomat a na spořitelnu nemáme punčochy. Tak bude ožíračka z piv v hospodě pod diskou. Tančíme, pijem a Vese zahlíží jistý objekt 190cm vzrůstu ženského pohlaví. Z nějakého důvodu mě prosí o navázání kontaku a abych zkusil, co se dá. Mno co by člověk pro kámoše neudělal. Po pivu na kuráž jdu na věc. Cosik se daří. Nejvíc mě ovšem sere, že během plnění mého úkolu se Vese ožral a já zůstal střízlivý. Objekt je mladý a mizí domů úderem druhé. I jiné objekty se se zíváním vytrácejí.
3:00 Balíme to, Miro nás dva veze zpátky do Veselí. Kombajn stále před barákem, už jsem si zviknul :o)).
4:00 Usínáme.
neděle 23.7.2000
10:30 Budím se a už bych i vstával. Ale Vesemu se nechce. Tatík ho budí rozprašovačem, Vese odmítá vstát. Nakonec po víc jak půl hodině leze z pelechu. Z kuchyně už voní oběd. Nějak zabíjíme čas, než bude jídlo na stole. Maminka Veselanová je výborná kuchařka, oběd chutná moc moc. Po obědě sleduju televizi, Vese něco pomáhá dělat. Pak jdem na nádraží zjistit, kdy mi odjíždí vlak do Prahy - v 17h nebo 19h, rozhodujeme se pro pozdější, ale doma se hlásí ten v 17h.
16:00 Loučím se, děkuju za vlídné přijetí a mírné zacházení. Vyrážíme na Géčko (místní oblíbený bar). Tequilla po dvou malých panácích dochází, ukájíme se pivem.
19:03 Střízlivý nasedám do vlaku směr Praha s přestupem v Brně. Tam na mě doléhá tíha samoty po předešlých čtyřech dnech strávených v obležení kamarádů. Vese s Mayanem ještě na nádraží, poté, co mě odmávli, dávají tequillu, bohužel bez soli a citrónu (ty neměli) a to jim neudělalo dobře. Vese se zapřísahá, že samotnou tekilu nigdy více.
0:30 Dorážím na kolej. Spolubydlící už spí. Výzdoba stále přítomna, ale nejdrsnější smyboly jsou poznamenány snahou o jejich odstranění.
pondělí 24.7.2000
20:30 Něco přes hodinu odstraňuju výzdobu za použítí hajzl papíru a benzínu. Ještě něco zbývá na úterý - půlhodinka.
Ufffffff, je čtvrtek 27.7. 12:50 a já konečně dokončuju tuhle stránku. Tolik psaní na WEBu jsem ještě nezažil. Doufám, že jste z textu pochopili, že tenhle sraz 4 věrných z XCHATu místnosti HODONIN se hodně dobře vydařil a byla to 100% pařba. Pokud sneseš něco chlastu a máš rád(a) srandu, můžeš se zůčastnit nějakého dalšího (tipuju v září ve Veselí/Hodoníně). Tak zatíííím !!!
