10.10. 2000 se v Praze ve sporotvní hale konal koncert DEEP PURPLE s doprovodem symfonického orchestru a zvláštním hostem Ronnie Jamesem Dio. Za mnou do Prahy přijeli Ivan, Láďa a dvojčata - Šárka s Ivou.
Ještě před samotným koncertem jsme zašli do JUVE - restaurace nedaleko mých kolejí - na gáblík a nějaké to pifko. Ivan se od chmelu už zase nerad fotí. Láďa mu udělal momentku, ale nic moc...
Ve dvou se to lépe táhne a na koncertě určitě bude horko a málo drahého pití...
Pak jsme vzrayili na koncert, který byl skvělý. Končil okolo jedenácté. Zapadli jsme do non-stop podniku a bavili
se až do půl šesté, kdy Ivanovi a Láďovi jel vlak zpátky do Olomouce to byla středa brzo ráno.
Ve čtvrtek po obědě jsem se Šárkou vyjel do Olomouce i já, tam jsme se potkali s Ivanem a Láďou a nalezli do vlaku do Přerova, kde začínal Jazzový festival. Ivan nás ukecal zrovna na čtvrtek, protože měl vystupovat legendární bubeník Billy Cobham - viz dva obrázky z programu festivalu. Když jsme se ho kolem desáté večer konečně dočkali, byl to fakt nářez. Ještě než začal, tak se mi s Láďou podařilo ulovit jeho autogram.
Když se dobubnovalo, šli jsme někam zapadnout. První myšlenka byla na jídlo, pak hned pití.
Začalo se tlapami (Láďa s Ivanem), čajem s rumem (já) a dvoujitou griotkou s rumem (Šárka).
Pak Láďa dostal "báječný nápad" - dát si klabzubovu jedenáctku - to je 11 různých panáků slitých do půllitru.
Jo, jsou to ty frťany na fotce...
A jmenovitě tyhle na lístku...
A takhle to vypadá všechno v kupě. Dokonce i v Ivanovi to budilo respekt.
Prvních několik kol to šlo ztuha, každý v tom drijáku cítil to, co nesnášel.
Šárka nás chvílemi obdivovala, chvílemi varovala, chvílemi se nám smála.
Nakonec se to ale rozjelo, dokonce nám to i zachutnalo a nejednou nebylo. Tak jsme si plácli, že jsme to těm Klabzubákům přece jen nandali. A Ivan hned nadhodil, že bychom mohli zkusit ještě jeden zápas... Po zralé úvaze jsme ale jednomyslně hlasovali proti.
Únava ze zápasu se po chvíli začala projevovat...
A začaly nás napadat blbosti...
Šárku napadlo, jestli by v televizi (měli tam velký projektor) nebylo něco zajímavého... (tak říkajíc erotického)...
A mě napadlo zavěsit si Láďův půlkilový svazek klíčů na ucho...
Láďu to napadlo napodobit a ještě grimasu o něco vylepšil...
Mě napadlo ho trumfnout a zavěsil jsem si klíče na nos.
A Ivana napadlo všemu tomu se chlámat...
A Šárku napadlo dát mi pusu (asi ten nejlepší nápad ze všech :o)) ).
Zpátky do Olomouce jsme vyrazili někdy kolem páté ranní. Pak se v Olomouci kalilo přes celý víkend.